Cykličnost ženy

Jak vydržet sama se sebou?

Delší dobu jsem nenapsala žádný článek. Ne, že by nebylo co, ale spíš chyběl čas, prostor a energie pro to sednout si a napsat smysluplný a zajímavý příspěvek.

Ale je tu něco, které mám v hlavě už dlouho. Mluví se o něm čím dál častěji a je skvělé, že to není už takové tabu jako dřív. Je to ženská cykličnost.

Nemám rozhodně ambice se pouštět do osvěty a rozebírat tu podrobně toto téma. Pokud by to někoho, ať už muže nebo ženu, zajímalo hlouběji, tak uvádím několik tipů. Prvním je knížka Na vlnách ženy od Kateřiny Marešové. V té je jedna polovina věnovala mladým slečnám, aby se samy o sobě dozvěděly víc. Druhá část je pak určena ženám. Dalším tipem je knížka Cyklická žena od Mirandy Gray, případně projekt Cyklická žena od Dany-Sofie Šlancarové. Tam si pánové mohou pořídit i knížku Návod na ženy, kterou jednou koupím svému muži. Je to, jak název napovídá, návod, jak v kterém období vycházet se svou ženou a vlastně i s dalšími ženami, co muže obklopují. Ale různých zdrojů můžete najít mnohem víc. Tolik informační okénko.

Důvod, proč o této součásti našeho života píšu, je ten, že nás významně ovlivňuje, ať chceme nebo ne. Dospěla jsem k tomu, že je fajn s těmito změnami umět pracovat a využít je v náš prospěch. 

Byla doba (a věřím, že jsme to zažily všechny), kdy jsem svou menstruaci a premenstruační období nesnášela. Iritovalo mě, jak jsem unavenější a snažila jsem se to zlomit třeba tím, že jsem v těchto částech měsíce výrazně víc cvičila. Přála jsem si dlouhou dobu být mužem, protože to mají v tolika věcech jednodušší... Nemenstruují. Když jsou nepříjemní, nikdo si z nich neutahuje, že to mají dostat. Mají minimální fronty na záchodech. Můžou čůrat ve stoje a nikoho to nepohorší. Porodem dítěte vlastně nic neztratí nebo je to omezí jen minimálně. Nepřijdou o své tělo, práci, o volný čas. Nikdo neřeší, že nosí dokola jen jedny kalhoty a dvě trička a chodí neučesaní. Můžou se opít, můžou střídat holky jak ponožky a pořád jsou to machři. :) Trochu jsem odběhla, ale určitě každá žena si alespoň jednou v životě přála být chlapem.

Když jsem se pak víc otevřela tomu, že jsem z nějakého důvodu žena, přišla mi do cesty právě knížka Cyklická žena. Přiznám se bez mučení, že jsem neměla kapacitu na to denně sledovat co a jak a porovnávat to s knížkou a inspirovat se tím. Ale díky tomu jsem se o sobě zjistila alespoň rámcově základní věci a naučila se, jak se sebou lépe pracovat. Vydržet sama se sebou a nelynčovat se.

Pro úplné cyklické "neznabohy" tu shrnu základní fáze - folikulární, ovulace, luteální fáze a menstruace. Tyhle termíny nemám ráda. Stejně tak se mi příčí různá označení pro menstruaci, většinou nejsou úplně sympatická. Ať už je to teta, Irma, menzes, perioda, Rusáci... Ale co se mi líbí a sama to používám, to je označení podle ročních období. Protože každý náš měsíc všechny tyto části zahrnuje.

Jaro (folikulární fáze) je takový rozpuk, žena má potřebu být hodně v pohybu, je akční, přemýšlí a chová se víc jako chlap. I energií se mu víc přibližuje, dobře a ostře řídí (v rámci svých možností). Ideální část měsíce pro rozjíždění projektů, sportování, akční kroky ve svém životě i práci. Já mám v tomto období problém vydržet u počítatače a sedět na místě. Prostě mě ty maily a tabulky absolutně nebaví. Jsem jak králíček Duracell a energie ze mě stříká. Jen si vzpomeňte na přírodu v této části roku. Vše raší, pučí, rostliny mají neuvěřitelnou vůli k životu, během pár dní se vše zazelená. Zvířata začínají pobíhat venku, všude lítají ptáci. 

Během léta (ovulace) se žena zpravidla cítí nejvíc žensky a atraktivně. Pořád je společenská, má spoustu energie, může být taková rozevlátá a neukotvená. Já osobně v téhle části měsíce nejčastěji peču, celkem ráda i vařím, nejmíň mi vadí žehlení. Mám tendenci si zkrášlovat a zútulňovat hnízdo a pečovat o své blízké. Zároveň se v tomhle období může vyskytnout zvýšená potřeba nakupovat oblečení a líbit se. A ne vždy ty nákupy jsou úplně promyšlené. Příroda jednoduše zajistila, aby se během ovulace snažila žena podvědomě přilákat a zaujmout nějakého vhodného samečka, se kterým by mohla počít. :) Třeba kamarádka si lakuje nehty pouze v této fázi a podle této niterné potřeby pozná nastupující ovulaci. Léto je v přírodě čas dozrávání, společenského života, šťavnatosti, volnosti.

Pak přichází obávaná premenstruační fáze, podzim. Ženě ubývá energie, může se změnit v lítou saň, která svým plamenem a hněvem sežehne vše živé. Jsme mnohem kritičtější, smítka a drobky na podlaze se vyloženě hlásí o naši pozornost. Omezujeme naši touhu komunikovat s vnějším světem a rapidně nám ubývá trpělivost a pochopení. Vylézá to, co nás štve a kde jdeme přes naše přesvědčení a vnitřní nastavení. U mě to začíná dnem, kdy jako by mi vypnuli přívodní kabel s energií. Jedu nějakou dobu na setrvačnost. Pak přijde den, můj 19., kdy jsem na přesdržku a jsem protivná i sama sobě. Vše je špatně. Obecně mám během podzimu zvýšenou potřebu uklízet, rovnat, dokončovat, třídit. Žena potřebuje i víc odpočívat, pomalu se ukládat k "zimnímu" spánku a šetřit síly. Říká se to snadněji, než se dělá. Pupínky vyskakují s velkou radostí a v zrcadle místo sebe vidím spíš velrybu. Ale na tomto období se dá najít i pozitivní stránka a tou je zvýšená kreativita. Líp mi jde psaní, baví mě hrát si se slovy a text sám plyne. Výhodou je, když jste víc kreativní, vaše energie se "vyplýtvá" na tvoření a nepřetransformuje se v takové míře na destruktivní PMS náladu a činy. V přírodě se barví listy stromů a pomalu opadávají, "produktivní" části dne je méně díky kratším dnům, začínají nepříjemné plískanice. Zvířata i rostliny se stahují do sebe, do svých nor a připravují se na poslední část roku.

A grand finale je zima, menstruace. V tuto část měsíce můžeme být často vyřazené z provozu, nebo bychom si alespoň přály na pár dní nebo hodin zalézt do pelechu a jen být. Rozhodně ať na nás nikdo nemluví a nic po nás nechce. Zaparkovat podélně je téměř fyzicky nemožné, nebo až na několikátý pokus. Vést celofiremní poradu nebo důležitou prezentaci, to je to poslední, na co máme chuť. Když si během zimy nedovolíme odpočívat víc, můžeme mít v další fázi pocit, že jsme mnohem unavenější. I příroda je v zimě v útlumu, sbírá síly na nový rok.

Uvedu sem několik fíglů, v čem jsem se naučila využívat svůj cyklus. Jak nad tím uvažuji, tak nejvíc pracuji s podzimem. Na něj si účelově schovávám třídění. Jednak ho v tu chvíli dělám s chutí, vyhazuje se jedna báseň a jde mi to jak po másle. A jak jsem kritická, tak bez milosti vypakuji i to, nad čím bych v jinou fázi váhala. Stejně tak psaní, nebo tabulky a zpracování dokumentů si spíš, pokud to alespoň trochu jde, nechávám na podzim. S přáteli se spíš domlouvám na část jara a léta. Během zimy se snažím nepodnikat dlouhé cesty autem nebo alespoň neřídit. Jak již jsem uvedla výš, víc peču v létě a baví mě to. Stejně tak si i víc s radostí vařím a případně něco málo z toho zamrazím. Mimochodem úplně logicky tyto 4 části propisují i do intimního života. :)

Ještě bych měla podotknout, že určitá cykličnost, i když omezená, je i u žen, které nemenstruují. U těhotných, kojících a i po přechodu. Tam se střídají dvě hlavní fáze. A to fáze energie a pak fáze únavy a potřeby odpočinku. Za začátek cyklu se počítá den, kdy jsme nejvíc unavené. 

Celý tenhle článek je mířen tím směrem, abychom k sobě byly milejší a měly pro sebe pochopení. Okolní svět není zatím příliš chápavý k našim přirozeným cyklickým změnám. Kolegy, šéfa, ani děti moc nezajímá, jestli potřebujeme odpočívat, ale zkusme se pozorovat a přijít si na to, kdy nám co dělá dobře a kdy nás co irituje. I drobnosti mají smysl. Prostě si ve fázi zimy odpusťte to, že jste zaparkovaly přes dvě parkovací stání nebo zaspaly na semaforech a spíš se tomu zasmějte. 

Jak to máte vy? Sledujete proměny, nálady a chutě během vašeho cyklu? Bojí se vaši partneři při PMS, kdy jim dáte seznam jejich měsíčních prohřešků? Respektujete svou cykličnost nebo si spíš přejete stabilní lineární mužský výkon?